Ráno přišla Marcela k snídani s mapou, kterou jsme včera dostali v agentuře, že nám naplánovala výlet, nakonec jsme to trochu pozměnili a vyrazili jsme do nejbližších kopců.
Ještě bych mohla zmínit, jak jsme čučeli v cestovce jak puci. Ne jen že domluva po mailu byla naprosto bezchybná, opravdu perfektní komunikace, ale i na místě se agentura chovala více než profesionálně. Pro každého zákazníka, měli připraveny všechny informace v papírové podobě, vytištěnou mapičku jak se dostaneme k domečku, kde bydlíme a navíc ještě spoustu prospektů a taky dvě mapy,nejbližšího okolí s cyklostezkami a turistickými stezkami, včetně popisů obtížností navrhovaných tras. A vlastně ještě i brožurku, kde byly turistické trasy popsány. Opravdu jsem se dříve s takovým profesionálním přístupem v Itálii nesetkala.
Výlet byl teda hodně náročný, ač jsme si dost popojeli autama, tak stejně ten nástup lesem byl fakt drsný a všichni jsme měli co dělat. Ale nad hranicí lesa nás čekala neskutečná odměna. Louka plná divokých narcisek, v životě jsem něco takovýho neviděla. A jak krásně voněly!! Svačinka se na tý louce více než nabízela.
Pak nás teda ještě čekalo další docela náročný stoupání do sedla, odku jsme šli po vrstevnici do Bocca di Saval. Zde byly bývalé kasárny z první světové války. Chtěla jsem zde odlovit naši první dovolenkovou kešku, ale nezadařilo se GPSka nekompromisně ukazovala pod tak 1,5 metrovou návěj sněhu :-((( Bocca di Saval byl vlastně náš dnešní cíl a čekal nás snad ještě náročnější sestup do městečka Pieve. Ještě než jsme zas zmizeli v lese, tak jsme se mohli pokochat nádhernými výhledy na Lago di Ledro. V lese už to bylo teda nuda nuda šeď a děti už byly taky utahaný, takže se to neobešlo bez malých stávek, ale došli jsme, za odměnu byla zmrzka a návrat zpátky na chalupu, kde z dětí únava spadla téměř okamžitě.
Žádné komentáře:
Okomentovat