Vítáme Vás na našem blogu a přejeme Vám ať s Vám u nás líbí

sobota 8. května 2010

8. května - dubňáčkovský MGS

Jako každý rok, letos již po šesté jsme vyrazili na sraz dubňáčků, letos byl většinově odhlasován Moravský kras. Což je pro nás z Mnichova co by kamenem dohodil a pěšky došel. Původně jsem v tom neviděla problém, Plánovali jsme že pojedem o den dříve přespíme v Praze a zpátky třeba taky s přespáním v Praze, s tím že si třeba zařídíme to co je třeba zařizovat ve všední den. Jenže naše nenadálé a rychlé stěhování z bytu, nám udělalo velkou čáru, přes naše plány. Říkám to pořád, my nemůžeme nic plánovat, protože vše je pak jinak. 
Takže nás čekalo v pátek na jeden zátah krásných 600 km a v neděli to samé zpět. Nevím co si Jirka myslel, kam jedeme, protože když v Plzni zjistil, že jedeme "AŽ" na Moravu (fakt netuším, kde si myslel, že se Macocha nachází, přitom tam už jako dítě byl) tak propadl trudnomyslnosti a pozbytek cesty sprostě klel, no vlastně jen to co řídil, když jsem řídila já a on dělal navigaci, tak mi zas do toho děsně kecal....Jsem ho měla sto chutí nechat vystoupit a dojet to sama.
Na místo jsme dorazili zaručeně poslední, kolem 11 večer a totálně mimo, ještě nás čekala výroba triček, to jsem zas propadla trudnomyslnosti já, protože jsem v zastření mysli objednala trička i pro nás dospěláky a představa, že maluju ještě 4 trička, mě uváděla do hluboké deprese. A navíc nebylo pivo!!!!!
V sobotu jsme vyrazili na plánovaný a dlouho předem objednaný výlet do Machochy a nad Machochu a do Punkevních jeskyní a do Kateřinské jeskyně a vláčkem a lanovkou a na oběd. No prostě jsme se nenudili ani minutu a velké díky patří Bulikovi, která to s perfekcionalismem sobě vlastním vše perfektně naplánovala, objednala a zařídila a vše klaplo na jedničku s hvězdičkou. Děti byly z jeskyní nadšený, nejvíc asi ze svítivých náramků co sebou přivezla Clair a do těch jeskyní to byl super nápad. Počasí nám zpočátku nepřálo, ale posléze se vyčasilo natolik, že jsme svlíkali jednu vrstvu za druhou a nakonec jsme pobíhali jen v tričkách. 
Další část srazíku už byla velmi neorganizovaná a jak jsme byli dřív aktivní rodiče, kteří dětem vymýšleli program na téměř celý víkend, tak tentokrát jsme si užívali toho že se děti už zabaví sami a že jsme o nich téměř nevěděli. 
Takže doufám, že se za rok sejdeme znova i když jestli se srazíky posunou ještě dál na východ, tak nevím jestli to dáme.


Žádné komentáře:

Okomentovat