Naprosto úžasný Mikulášský víkend na Šumavě s dubňáčkovskou partou. Děti byly neskutečně sehraný a neskutečně samostatný a hodný. Skoro jsme o nich nevěděli, jen jsme je vždy nahnali k jídlu.
Historka vypovídající za vše. V neděli dopoledne jsem se ptala Jirky, jestli vůbec potkal Matouška a on no u snídaně se mihl. To jsem taky zaregistrovala, asi o hodinu později na chodbě se mihla banda dětí a Jirka volá, hele hele tady běží....
Samozřejmě že v sobotu navečer, kdy k nám přišel Čert, Mikuláš a Anděl jsme o dětech věděli víc než dost. Oproti loňskému roku se čert cestou lehce upravil a do své role se opřel opravdu se vší vervou, takže ani staří mazáci sedmileťáci to letos neměli na háku a fak byli pořádně vyděšení.
Čert měl i neskutečné ántré. Jak chtěl vtrhnout do místnosti, tak rozrazil dveře a zvoncem rozrazil i 1/4 skleněné výplně, což děti dostatečně vyděsilo hned na začátku. Také sem tam čapl některou maminku a odnesl ji na chodbu. Nebo šel sám na chodbu a pak vystrkoval hlavu tím vyraženým okýnkem, dokonce jím i prolízal dovnitř i ven. Ale předvedl i své lepší stránky a třeba od Viktorky se nechal podrbat na kožichu a blaženě při tom vrtěl ocasem....... No prostě byla to sranda největší. My zlovolní rodiče jsme si to vychutnávali do posledního čertího zabouchání na okno a nakonec jsme se všichni shodli na tom, že to byla naprosto vydařená taškařice a že si děti nic jiného nezasloužily. Vloni totiž byli docela vysmátí a vše měli totálně na háku a všichni hlásali, že už na to přišli a že to jsou převlečený lidi. Letos už takoví hrdinové nebyli a celkově ti dubňáčci byli trochu víc vystrašení, než ti jejich mladší sourozenci.
Jsem moc ráda, že jsme zavedli Mikulášskou tradici a že jsme i našli tak super místo kde se můžeme scházet, protože velký dík patří jak Mater, která byla vlastně matkou této myšlenky a každoročně tuto akci organizuje, tak i Penzionu Modrava , který nám už třetí rok poskytl útočiště a hlavně že nám nechávají volné pole působnosti, nikdo neřeší děti lítající po chalupě a opravdu se tam cítíme jako doma.
