26. září - Svátky

Děti mají svátky v rozmezí jednoho týdnu, takže slavíme společně, je to docela výhoda. Ušetříme čas a je to docela hezký že dostanou dárky oba dva. Dortík byl velká rychlovka, spíš šlo o náplň než o nějaké dortové tvoření. Ajka se v Ikee zamilovala do Princezniných dortíků. Jsou to malé dortíky naplněné šlehačkou a pokryté marcipánem. Takže jsem zkoušela něco podobného jen ve tvaru medvěda. Ještě jsem náplň vylepšila ovocem a musím nekrtiticky říct, že ten dort byl neskutečně dobrý. Ale recept po mně nechtějte, neb to byla čirá improvizace na volné téma.

20.9.2010 až 23.9. - KOULIČKA

Baruschka mě navedla, že bych si taky měla zapisovat hlášky našich dětiček, Už jsme jich spoustu zapomněli, tak ať se aspoň něco dochová.


Matoušek v pondělí uložení do postýlky a zhasnutí přiběhl s očima na vrch hlavy. Já něco mám, já mám venkukouličku. Opravdu nemáme rádi, když vylézají po uložení z postýlek, tak jsme ho zahnali zpět, že si to povíme ráno. V úterý večer Jirka přišel s tím, že už ví co je koulička.

Ta záhadná koulička, která tak Matouška rozradostnila je měsíc jdoucí do úplňku.

Dneska ji nemohl najít, protože je zataženo a skoro plakal a byl děsně nešťastnej a pořád říkal. KDE JE MOJE KOULIČKA.

14. září 2010 - Už nám taky odzvonilo

 

Aneb první školní den. Ajka se konečně taky dočkala a je z ní už školačka. Doléhá to na ni hodně, kupodivu tu změnu nese statečně. Většinou velké životní změny se u ní projevovaly velkým zlobením a  velkou vzpurností. Teď je přesně opačná, je hodně mazlivá a děsně zodpovědná,chystá si věci, doma pomáhá víc a bez odmlouvání. No jasně nedělám si iluze, že to tak vydrží nějak dlouho, ale je vidět, že jí to v tý hlavičce pořád vrtá.

Ráno odvedli Matouška do školky, já se stihla mezitím nalíčit, což teda byla chyba, jak jsem zjistila hned jak jsme vylezli ze dveří, jelikož jsem si prostě musela pláknout :-))). Ve škole když jsem viděla ty prcky s kornoutama většíma než oni, tak to pokračovalo. No prostě matka psychicky labilní hysterka :-d.

Přivítání bylo moc hezké. Prvňáčkům zpívali druháčci, celkem asi 3 písničky jedna o tom že je vítají ve škole, že oni seděli před rokem tam co sedí ti naši prckové a že se za ten rok hodně naučili a co je ve škole čeká atd... Pak byla písnička o tom jak se budou učit číst a pak ještě jedna už nevím o čem ( no a ještě ke všemu matka sklerotička :-d). 

Po přivítání jsme šli do třídy, kde nám trochu povídala paní učitelka  a pak už hned začalo "vyučování". Děti si měly rozebrat štítky se svými jmény a zbylo jedno jméno. Takže hledaly kdopak to asi MIMI může být a byla to malá plyšová myška, která si taky přinesla kornout a bude s dětmi celý rok a bude jim pomáhat učit se číst a psát. 

Pak děti zkoumaly co že si to vzala do školy a měly říct, jestli ty věci budou ve škole potřebovat nebo ne. A hned dostaly první úkol, Obrázek školy a měly se domalovat jak jdou do školy a pak to i vybarvit. To už jsme my rodiče byly odejiti do vestibulu, kde pro nás bylo připraveno občerstvení kafíčko a koláče. Trochu se povídalo o zážitcích.

Pak už následovalo jen společné focení prvňáčků do místního plátku a mohli jsme jít domů.Doma si Ajka konečně mohal prohlédnout ten svůj obrovský kornout co vše dostala. Odpolko jsme ještě všichni vyrazili do zmrzlinárny k Italovi.

Tak teď už si jen budeme držet palce, ať tu školu tady nějak zvládáme. Za necelých 14. dní máme ještě jedno poprvé. Kdy Ajka půjde poprvé do České školy v Mnichově, kam bude chodit jednou za 2 týdny v sobotu dopoledne.

11. září 2010 - Výlet do ZOLO

Táta nám na víkend odjel do Čech a my vymýšleli co s načatým víkendem. Počasí hlásili krásné, skoro letní a už jsme hodně dlouho nebyli v žádné ZOO, jak by řekla Ajka v ZOLO, tak jsme v sobotu vyrazili. V Mnichovské ZOO jsme byli před víc jak rokem a Ajka si od té doby pamatuje, že jsme tam promeškali jízdu na velbloudovi. Takže tentokrát to bylo jasné, musíme to stihnout.
Hodně mě překvapil Matoušek, že chtěl jet taky a nejen že chtěl jet, ale že i odjel a ještě se u toho smál. Ještě nedávno by to na poslední chvíli zabalil. Už jen to že ho tam dávala cizí paní a že musel odjet sám do pryč. Jsem ráda, že se začíná konečně osamostatňovat a začíná si užívat i různé atrakce.
ZOO jsme si neskutečně užili všichni tři. Matoušek sice chvílem stávkoval a měl své vzteklé výlevy a jednou jsem ho nechala ležet na chodníku, kopajícího a hazejícího baťůžkem a sedla jsem si opodál na lavičku. Musela jsem teda několika starostlivým dospělákům mávat a říkat, že se mu maminka neztratila, že ho mám pod kontrolou. Oni jsou tady fakt děsně pozorní a nápomocní, takže výchova nechat vztekajícího se hada být, tu je tak trochu komplikovanější :-d.
I přes tyto drobné epizodky okresního formátu, to byl opravdu moc hezký den a děti byly nadšené.
A ještě jedna vychytávka mě v ZOO nadchla. Při vstupu dostal každý do ruky mapičku a na ní byly takové samolepky, na které se napsalo jméno dítěte a tel. číslo a to se přilepilo někam na dítě, pro případ že by se ztratilo!!!! Což je teda super nápad, protože uhlídat dvě živé děti, je občas náročné.

7.září 2010 - Přípravy a stále přípravy

Na co? No přeci na školní docházku naší prvorozené. Opět dodržujeme pravidlo o nestadnartnosti našeho životního stylu. Zatímco už všichni naši kamarádi, hlavně dubňáčkovští, nastoupili do školních škamen, my si stále ještě "užíváme" prázdnin. I když pro mě je pojem prázdniny spojem s vůní zralých jahod, třešní, dlouhých dnů a krátkých teplých nocí, posléze s vůní sečeného obilí, která nenávratně přehoupne prázdniny do druhé a rychlejší půlky.
Tady je to všechno jinak. Vůně obilí mi navodí pocit že léto je v tahu a teprve začínají prázdniny:-(, no a jako vůně dýní, krátké dny, chladná mlhavá rána a deštivé dny, které neúprosně hlásí příchod zimy, mi prostě na mou českou mentalitu moc prázdninově nepřijdou. Dnešek byl jeden z takových dnů, kdy sem tam pršelo, bylo relativně chladno o babím létě by si člověk mohl nechat zdát.
Takže jsme s dětmi vyráběnkovali. Chystáme Ajce výbavu do školy. Odpolko jsem běhala po papírnictví a snažila se nakoupit dle seznamu dodaného školou. No snad už máme vše. Jedna z věcí co má mít do školy je takovýhle box. Má být buď plastový, nebo dřevěný, nikoliv papírový. Takže jsem se rozhodla pro dřevěné a ať ho má Ajka aspoň trochu originální. A jelikož prodávají rovnou dvojbalení, tak má svůj box i Matoušek.
Děti to neskutečně bavilo. Ajka si ho vyrobila víceméně celý sama. Matoušek statečně stříhal a třeba lemy jsem po něm ani nemusela opravovat. Nejlepší ocenění pro mě bylo, když jsem jim v půl sedmý říkala "už máte pohádky" a unisono se ozvalo my se dívat nechceme. A pak to završil Matoušek když pronesl " Mami mě to tak baví" a dal mi velkou pusu.
Matouškův je beruškový, protože chodí do Berušek a Ajka si vybrala Tučňáky.

6. září 2010 - Utopená housenka

"Mamíííí mamíííí podívej co jsem vytáhla z bazénu!" A na lopatce nese takovouhle krásnou housenku. Hned následuje dotaz jestli ji vyfotím. No takže šup do trávy s housenkou,která naštěstí nebyla utopená a šup domů pro foťák.
Housenka moc nespolupracovala a nepozovala, na to že byla utopená, nabrala nějak rychlý mety :-d