13. dubna - Konečně

dorazil nový foťák - kompakt. Tak se seznamujeme, ale je to seznamování takové trochu bolestné. Zrcadlo je prostě zrcadlo no.... A taky to že nedorazil včas a vůbec. Ale na to na co ho chcem snad poslouží dobře.

12. dubna - Školková oslava

Dneska se nám Ajka narodila, a zrovna to tak vyšlo, že tu ve školce ve stejné třídě má spolužáka, který se taky narodil ve stejný den. Takže byla dvojitá oslava. Němci si na oslavy dost potrpí a má to svůj řád a systém (jak jinak v Německu že?:-d)

Rodiče si předem domluví termín a nahlásí co přinesou za pohoštění. Na oslavu jsme byli pozvaní též, mohl přijít i Matoušek. Děti sedí v kruhu a zpívají se písničky na počest oslavence, pak k nim létajícím balonem přiletí kašpárek (mají takový mechanismus, že ho spustí pomocí lanka od stropu) a dětem popřeje a zas se zpívají písničky. Potom dětem přejí spolužáci a nakonec kašpárek rozdá dárečky. Když je ceremoniál u konce, kašpárek zas odlítne a děti jdou na hostinu. Oslavenec si může vybrat s kým chce sedět.

Bylo to docela hezký a hlavně Ajka byla šťastná že má oslavu.

Taky zrovna byly ve školce fotografky a dělaly dětem ateliérové foto, zrovna dneska se měla fotit Matouškova třída, takže on totálně odmítl spolupracovat a tvářil se více než naštvaně.... ach jo.... Po jsme byli ještě nahlášení na sourozenecké foto, tak to jsem se děsila předem jak to dopadne, ale zase se projevila jeho nevyzpytatelná povaha. Nastoupil do "ateliéru" s velmi dobrou náladou, zapozoval fotografce nejdříve sám. Usoudil, že jedna pozice bohatě stačí a u další odmítl spolupracovat a tvářil se opět nas.... Pak jako když mávne a opět zapozoval s Andrejkou, ale samozřejmě že jen v jedné pozici a na druhou se jim vybodnul. Hlavně že budou aspoň nějaký fotky. Ufff ale byly to nervy.

11.dubna - Malá rodinná oslava

Dneska jsem slavili v kruhu rodinném,tudíž jen my čtyři, tu naší nastávající školačku.  Tak nějak ten čas hrozně letí. To jaro co se ta naše cácorka narodila, bylo nádherný teploučký, ne jak letos. A ten rok nám to vyšlo přesně na velikonoční pondělí. Máme holt takovýho velikonočního beránka. Čeká nás obrovská změna, tím že Andrejka nastoupí do školy, už to prostě bude jiný.

10.dubna - Dortík

Včera cestou do Německa jsme s Ajkou v autě dolaďovaly jak by ten dortík vlastně měl vypadat. Každou chvíli měla jiné přání. Naštěstí zůstalo u Kittyny, téma se neměnilo. Jedno z přání, které cestou padlo, bylo, hlavně aby měla ty baletní střevíčky, což jsem se chytala za hlavu, protože jsem absolutně nevěděla jak Kittynovské baletní střevíčky vypadají. Ale sterjda Google pomohl a dortík je na světě.

Jinak jsem ale zklamaná. Nedorazil objednaný kompakt, takže fotíme naším starým kompaktem, jež je teda na heslo a občas nevíme na jaký a mamčiným, ke kterýmu nemáme kabel na stažení fotek. Čekají nás oslavy doma a pak hned ve školce, tak snad nějaký fotky vyjdou :-((((.

8.dubna - Další hektický den v Praze

Dnešek byl hodně náročný, vyrazili jsme ráno odvézt Canona k doktorovi. Naštěstí ta šmouha co nás trápila, byla jen nějaký peříčko kdesi zapadlý a my jsme ho rozhodopádně vidět nemohli ufff, bála jsem se něčeho horšího, ale když už jsme tam byli, tak jsme tam rovnou foťák nechali na vyčištění. Máme objednaný nový kompakt tak snad brzy dorazí, ať je čím fotit.

Pak jsme jeli do pizerky, z pizerky k čínské paní doktorce kvůli exémům. To bylo hodně zajímavý co jsme se tam dozvěděli a paní doktorka je opravdová čarodějnice, poznala spoustu věcí. Ale mám z toho dobrý pocit. Léčit se budeme všichni tři. Já k ní pak půjdu ještě na srovnání hormonů a sacharidů. Tak snad nám to všem pomůže.

A cestou od Dry jsme se ještě stavili u Fialy pro věci na dortík a tradá domů. Byl to fakt náročný den, ale bylo nádherně, tak se nám to i všem líbilo.

Fotečka nebude, neb nebylo čím fotit.

5. dubna - Velikonoční pondělí

A slíbená velikonoční vajíčka. Původně jsem myslela, že budeme zdobit jen my dvě s Ajkou, že se Mates bude podílet na sestavování skříní s tátou, ale to by nebyl Mates, aby nebyl jiného názoru :-))))) Do malování vajíček se hrnul jak divý a nebylo možné mu to vymluvit. Zas na jeho obranu nutno podotknout, že opravdu trpělivě čekal, až na něj přijde řada a nechal si ode mě to vajíčko držet a pouze maloval. Asi z něj bude PICASSO :-))).

Ajka se od loňska v technice malování voskem hodně zdokonalila a  opravdu u toho vydržela skoro dvě hodiny.  A dneska s radostí svoje vajíčka rozdávala, když jí táta našlehal. Mates si rozdal vajíčka sám a jen svoje :-)))).

4. dubna - Velikonoční neděle

Plná akcí. Jelikož v Německu chodí Velikonoční zajíček už v neděli a dětem schovává sladkosti, tak jsme zavedli též novou tradici, ono to ani jinak nejde. Takže včera večer jsme pobíhali po zahradě a schovávali jsme sladkosti různě pod keře a pod schody.... a do trávy jsme nasypaly penízkovou cestičku. První si penízků na terase všimnul Mates, takže jsme je ani nemuseli upozorňovat, že se něco bude dít. Radost byla veliká!!!!

 Pak chystání svátečního oběda, jelikož jsme dneska slavili i tatínkovi narozky. To se opět projevila Ajčina kreativita. V mezičase stačila vyrobit korunu pro oslavence a trůn ze židle (to mají tak ve školce, že oslavec dostane na hlavu korunu). A včera vyráběla dáreček pro tatínka, velikonoční košíček, prý když už je ten "velikonoční beránek ". Vždycky žasnu nad tou její fantazií o to víc, že já ji prostě postrádám.

 Odpolko jsme ještě stihli zdobit vajíčka, ale to vyfotím až zítra, dnes už máme plnou kartu na foťáku.

3.dubna

Včera byl svátek a tak jsme výletovali kolmo, ač jsem foťák měla sebou tak nějak zůstal v batohu na zádech a ani jsem ho nevytáhla. Nicméně musím pochválit Ajku před nastoupenou jednotkou, protože hned na první letošním cyklovýletu, zvládla ujet krásných 26 km!!!!!

Dneska bylo taky nádherně, ale nikam jsme nejeli a radši jsme pracovali doma a na zahrádce. Při věšení prádla jsem si všimla, že se mi podbízí jeden krasavec a hned jsem letěla pro foťák. Měla jsem štěstí, byl to docela NARCIS a neuletěl :-))))) a dělal další a další pózy.

1. dubna - Velikonoční tradice

K jedněm z Velikonočních tradic u nás neodmyslitelně patřil Velikonoční beránek. Každý rok nám ho pekla a zdobila babička a vždy ho donesla s krásnou červenou mašlí. Když jsme byly děti, tak prostě bez beránka od babičky to by nebyly ty správný velikonoce. Na dlouhá léta jsme o tuhle tradici přišli, život prostě tomu tak chtěl.

Vloni když jsme vyklízeli byt po dědovi a babičce, tak jsme tam našli poklad a tím byla forma na velikonočního beránka, takže letos jsme obnovili tradici a i naše děti budou mít velikonočního beránka na svátečním stole. S tím rozdílem, že se podílely na jeho přípravě, včera jsme ho společně pekli a dneska jsme ho společně zdobili.

Místo polití čokoládou jsme ho potáhli marcipánem. Ajka vyrobila růžičky a Matoušek vykráje lístečky. Nakonec se s ním chtěli vyfotit a dávali mu pusinky na čumáček.

A já mám největší radost z té krásné kameninové formy, která je prostě nenahraditelná.

30. března - Další kytička rozkvetla

Už ta naše neutěšená zahrádka začíná být veselejší, každým dnem rozkvete nějaká nová květinka. Tahle je úžasná. Dostala jsem malinkatou sazeničku vloni na jaře od Pavly, dokonce jsem si jednu chvíli myslela, že jsme jí naší péčí nepéčí umořili, ale neumořili a z té malé sazeničky se rozrostl nádherný trs a takhle krásně kvete a dělá radost.

20. března - Ptáček

Ti ptáčci jsou ale pěkní popletové. Na začátku zimy, jsme na naší terase nainstalovali krmítko, nasypali jsme tam zrníčka, zavěsili kolem lojové koule a těšili jsme se jak budeme pozorovat ptáčky slétající se na dobrůtky. Zima byla třeskutá, ale ptáčci nikde.

Teď když už mají obživu téměř všude, tak to krmítko objevili a už nám tam konečně chodí zobat. Bohužel na krmítku se mi je zatím zachytit nepovedlo, Takže aspoň na nedalekém plotu.

26. března - Velikonoční oslava ve školce

Dneska odpoledne děti měli velikonoční oslavu ve školce. Jelikož je to školka, která náleží k faře, tak všechny podobné akce se odehrávají v místním kostelíku. Děti natrénují písničky a nějaké malé scénky. Je to taková malá bohoslužba.


Po ní se šlo do školky, kde dětem velikonoční zajíček různě poschovával nadílku. Každé dítko si cca před 14 dny vyrábělo za pomocí rodičů svůj košíček, aby zajíček měl kam nadělovat.

Jen škoda že se zkazilo počasí, původně se košíčky měly hledat na zahradě, ale těsně před akcí přišla docela průtrž :-(((.

25.března - Užíváme si zahrady

Po dlouhatánské zimě si konečně můžeme užívat i naší zahrádky. To sluníčko jsme si užívali opravdu všichni.

24. března - V plném květu

Už začíná být naše zahrádečka.

23.března - První letošní posezení na terásce

Poslední dny byly více než hektické, nějak to naše přesouvání ze státu do státu, je čím dál náročnější, hlavně tím jak se prodlužují naše pobyty v DE a pobyty v ČR se snažíme minimalizovat, tak pak když jsme na rodné hroudě, tak se vůbec nestíháme zastavit. Doufejme, že i tohle časem doladíme, k méně stresujícím akcím.

V pondělí jsem se z tý akce vzpamatovávala a ládovala jsem jednu pračku za druhou, naštěstí už konečně přišlo jaro a prádlo se dalo sušit venku na sluníčku.

Dneska konečně mě to trklo. Vždyť my už zase můžeme obědvat a relaxovat na terase, takže jsem umyla stůl vytáhla slunečník a dneska jsme měli první venkovní oběd. To bylo nadšení a já si samozřejmě neodpustila siestu na sluníčku s kafíčkem.

12.března - Další nadílka

a Jaro je snad stále v nedohlednu, ale to sluníčko už má sílu to ne že ne.

11.března - Kde jsi Jaro?

Už tě vyvolávám všemy možnými způsoby I kytičky do vázy jsme si koupila, abys už konečně přišlo!!!!

8.března - Jako od Mrazíka

asi tudy prošel s berlou Mrazilkou.

7.března

5.března - V koloně

Cestou z hranic z pošty jsme zkejsli v koloně, Dalo se i fotit..... Ale jinak to byl docela hezký den.

4.března - Ranní mlhy

3.března - ranní námraza

27.února - Loučení

Dneska už je balení , vyklizení pokoje, rozloučení a odjezd zas domů. Jedni na sever, druzí na jih.... Týden utekl jako voda, byl krátký a i když se dovča počasím a nemocema moc nevyvedla, tak to stejně byla príma dovča a mám z ní dobrý pocit. Škoda, že za rok nám to už nevyjde s někým jet na jarní prázdniny. Ajka už bude školou povinná a naše prázdniny se budou termínem lišit od všech našich kamarádů. No jo to je život.

Cestou domů jsme to vzali přes areál Javor v Železné Rudě na německé straně. Bylo krásně a lyžovali jsme až do poslední jízdy. Dokonce i Matoušek už ochutnal jízdu na velké sjezdovce a lanovce, no ale je to s ním ještě náročný, odmítá zatáčet tak jak chceme my, chce si jezdit po svém, což teda není úplně optimální :-(((, no jo je to svéhlavička no....

26. únor - Hnus fialovej

je dneska venku, žádný poslední romantický výlet na běžkách zasněženou krajinou. Děti s tátou dopolko ještě stihli lyžovačku na místním vleku a Matoušek poprvé sám jezdil na pomě. Prý to zvládl dobře, ale já to neviděla, byla jsem na poště a než jsem se vrátila, tak to zabalili. Ani se jim nedivím, při tom co padalo z nebe.

Madlenka chudák chytla virozu od Ajky, takže ta horečkuje. No prostě poslední den se nám moc nevydařil. Ani foťák jsem nevytáhla. Vkládám fotku ze včerejška, to bylo podstatně veseleji

25.února - Běžkování

Dnešek byl opravdu nádherný a slunečný. Dopolko jsem si vyběhla na běžky sama, odlovit jednu kešku a kluci vyrazili taky na výlet, ale delší a tentokrát vyfásla všechny děti Marcela. A po O jsme vyrazili na běžky všichni, teda krom Marcela, který šel po silnici s kočárem.

Ajka dneska už nebyla tak vzteklá jako včera, kdy na tom stála poprvé. Holky byly super celkem jsme dali tak těch 6 kiláčků.

Matoušek si to dnes na saních taky užíval, ale jen díky tomu že Jirka celou dobu řehtal jako kůň :-d

Dílnička

 

Dneska už jsme zas vyrazili ven. Marcela s Marcelem vyrazili na romantický výlet na běžky ve dvou. Jirka se šel jen tak neromanticky proběhnout sám a já dobrovolně vyfasovala všechny čtyři děti a šli jsme ven. Nejdřív jsme ulovili jednu místní kešku, pak do krámku pro pohledy a nakonec do místního centra dřevařství.

Zde si děti vybraly nějakého dřevěného ptáčka, kterého si mohly podle vzoru namalovat. Ještě jim k tomu pustili povídání o tom daném ptáčkovi. Dílnička byla moc příjemná, krásně voněla dřevem a děti byly nadšený.

Uvězněni v chalupě

 

Včera jsme zahájili lyžovačkou na Kvildě s tím že si tam ještě vyřídím poštu. Už v autě Ajka nevypadala úplně fit, ale chtěla jít lyžovat. Ráno teplotu neměla, tak jsme ji nechali ať si zalyžuje. Ale sjezdovku nakones sjela jen dvakrát a byla úplně hotová. No aby ne, po příjezdu dom měla horečku. 

Takže dnešek trávíme v chalupě. Zrovna kouká, jak jí Terezka, Matoušek a teta Marcela stavějí sněhuláka :-(((. Teploty naštěstí už klesly a očividně to je viroza co měl Matouš minulý týden.

Konečně na cestě

 

Dopolední odjezd se přesunul až na odjezd po obědě, než jsme dobalili a naládovali to vše do auta..... Na cestu nám svítilo krásně sluníčko, takže jsme plni optimismu vyrazili směr Šumava a těšili se na týdenní lyžovačku.

Balení na dovolenou?

Odjezd na týdenní dovoulenou na Šumavu jsme posunuli o den kvůli Matouškově nemoci. I když už včera byl bez teplot, tak přeci jen jsme chtěli, aby byl ještě jeden den v klidu. V duchu jsem si říkala, že si aspoň v klidu zabalím, nakoupím.....

No každý si pod pojmem balení na dovolenou představuje něco jiného, ale nestěžuju si konečně mám v kuchyni rozšířenou pracovní plochu do L. Nicméně večer není zbaleno těměř nic :-))).

19. února - Neudržitelný stav naší domácnosti

 

Původně jsme zítra měli jet na hory na týdenní dovolenou, plány jsou věc jedna realita života věc druhá. Matoušek měl ve středu horečku a včera taky ještě topil, takže odjezd jsme plánovitě odložili až na neděli. Dnes jsou doma obě děti, nechtělo se mi už s Ajkou klusat na dopoledne do školky. A veškeré plány, že bych si v klidu začla balit vzaly za své. Zatím se tu tvoří jen nepořádek a chaos.

18. únor - Domácí práce

 

Poslední dny mi přijde, že nic nestíhám, jsem stále zahrabaná v číslech a domácnost neutěšeně chátrá, prádlo stíhám vyprat a to co nežehlím poskládat a dát do skříní, žehlící věci se tu kupí a kupí a kupí. Takže jednou za čas, když třeba najednou z ničeho nic dojdou Matoušova trička se to MonteŽehlo musí vyndat a něco se s ním musí udělat. 

Děti klasicky byly zas jak z divokých vajec, tak jsem zkusila zapřáhnout Ajku a světe div se, nedržkovala a šla žehlit a i jí to bavilo, teda jen chvilku. Jenže bohužel naše samostatné soutěživé druhé dítko, to muselo samozřejmě zkusit taky. Takže jsem si pak pěkně nadávala, co jsem to zas měla za blbej nápad, jelikož Matouš samozřejmě nesnáší, když mu někdo s něčím pomáhá a já zas nesnáším, když si nenechá pomoct s nebezpečnýma činnostma. Naštěstí jsme to přežili všichni bez úhony.

13. únor - Krásné ocenění

 

Dnes jsme od Pendulky dostali krásné ocenění našeho blogu, máme z něj velkou radost a určitě i zavazuje k tomu, že se člověk bude snažit pokračovat. Pendulko děkuji, jsi mým velkým fotografickým vzorem

Ocenění posílám dál Göllnerovic, Mater a rodince a Tomášatům, kde je Jitka mým dalším fotografickým vzorem.

12. únor - Pracovní cesta

 

Dneska jsem jela s balíčky na poštu do ČR a vyjímečně jsem jela sama, bez dětí, takže ač jsem večer měla v rukách, nohách a očích 400 odřízených kilometrů, přijela jsem neskutečně psychicky odpočatá. Až zpětně vidím, jak je to náročné jet s dětmi za zády i když nezlobí. Člověk je pořád ve střehu a takový napnutý. 

Ještě než jsem ráno odjížděla vrátila jsem se pro foťák a rychle jsem cvakla, kolik sněhu za těch pár dní napadlo. Odpolko už na houpajdě nebylo nic, protože děti ty krásný peřinky a polštářky zničily.

11. únor - Vítězka

 

Ke karnevalu patří i různé hry a kupodivu spoustu her je stejná jak v Čechách tak v Německu. Tohle je klasická taneční hra se židlema. Ajka vyhrála a byla hrozně moc šťastná.

10. února - Chystáme pohoštění na karneval

 

Zítra je ve školce karneval a je i s rodičema a každý má donést nějaké pohoštění. Takže my neseme koláčky. Takhle čerstvé jsou výborné. No snad do zítra vydrží aspoň pár, děti se na ně nějak vrhly :-d.

9. února - Chumelí se chumelí

 

padá snížek bílý, ale taky se to teda musí pořád uklízet to je pravda. Ještě že mám malé pomocníky.

8. únor - Už zas kvetou

Moje velmi oblíbené pokojovky mi už zase dělají radost 

7. únor - Akční neděle

Dneska jsme teda byli akční víc než dost. Hned po snídani jsme vyrazili do Dachau, přes jeden Flohmarkt na zimák, kde mi děti chtěly ukázat co s taťkou natrénovaly a co už na bruslích zvládají. Ajka už je stará mazačka, řekla bych že už bruslí pomalu líp než já. No ještě trošku líp to zvládám, ale fakt jí už brzo nebudu stačit. Zvládá holubice, vytrčený do trubice, jak by řekl Spejbl, skoky, buřtíky, zatáčky..... No prostě většinu kravinek co jí tatínek ukázal. 

Matoušek už pochopil jak se na bruslích stojí. Tady na zimáku mají takový super pomůcky pro tyhle dětičky, mohou před sebou tlačit tučňáka nebo trpaslíka. Na fotce se Matoušek rozhodl že si postrčí a dokonce kněmu docupital aniž by spadnul.

Po bruslení rychlý oběd, převlek, líčení a hurá na Karneval. Tady začíná karnevalová sezona a lidi to tu opravdu prožívají. Bylo to fajn, další dva karnevaly máme ve čtvrtek a asi příští sobotu se pojedeme podívat na karnevalový průvod. Dokonce tu mají děti ve školách karnevalový prázdniny.

6. únor - Sobota

 

Sobotu tady v německu většinou věnujeme domácnosti, nákupům a podobně. Takže dneska tomu nebylo jinak. Bylo docela ošklivo, ale na sousedovic světýlkách to aspoň vykouzlilo fotogenické kapičky :-)))

5. únor - Dárečky

 

Andrejka nám ve školce hodně často vyrábí nějaké dárečky a nikdy je nezapomene originálně zabalit. Dneska měla připravený balíčky, pro nás všechny - Matouška, tátu a mámu, Matoušek si ho rozbalil a zničil, hned cestou ze školky.

4. února 2010 - Skoro jarní den

 

Dneska svítilo sluníčko a už mělo sílu, skoro jako na jaře, všechno tálo a kapalo a dokonce jsem byla na zahrádce a už nám raší narcisky, vystrkují růžky. Prostě ač je ještě zima, tak už to má spočítaný a jaro tu bude cobydup.Doufejme .

No a dobrou náladu jsem neměla jen pro to že bylo slunečno a to je člověku na duši hnedle líp, ale dnes mi učitelka říkala, že dělají každý den nějaký projekt s předškoláky v rámci předškolní výchovy a že dnes dělali něco jazykovýho a že to z těch 8 dětí zvládly jen dvě a to jedno dítko byla naše Ajka. Že to nezvládli ani rodilí Němci. Ajka mi pak vysvětlovala co dělali a asi něco na způsob slovní kopaný, nebo tak něco. Je prostě vidět, že ač ten jazyk neovládá, tak ten mozeček používá :-)))).

A druhá radostná událost byla, že Matoušek taky zvládl místní SOKOL. Trochu jsem se bála, že prostě pojede v negování, jak je jeho zvykem. Ale chtěl tam jít, vysvětlila jsem mu že bude cvičit beze mě a že se na něj budeme s Ajkou dívat. Úplně v pohodě odešel s paní cvičitelkou a bylo vidět, že ho to hodně baví. Dokonce se tam držel za ručičku s jednou holčičkou co s ním chodí do školky, no tak to jsem byla v tu chvíli úplně na měkko jak to bylo roztomilý.

2. únor - Zkouška na karneval

Začíná nám karnevalová sezona, už o víkendu nás čeká první. Tak jsem koupila barvičky na obličej a museli jsme hned dělat zkoušku. No teda ne hned, koupila jsem je v Čechách, ale hned jak jsme se vrátili do Německa, tak jsme museli vyzkoušet, jak se s nima pracuje.